Blog

Záznam z veřejné debaty v Jesenici

Velmi důležité setkání s místními občany, politiky a senátory se konalo dne 23. května v kulturním centru Jesenice u Prahy. Pro ty, kteří se problematikou středočeské části dálnice D3 zabývají, uveřejňujeme záznam celé debaty. Zazní mnoho argumentů, které by měly přesvědčit každého rozumného občana.

Jednání Osadního výboru Luka pod Medníkem a ŘSD ke stavbě D3

Osadní výbor požádal zástupce ŘSD o schůzku k připravované stavbě dálnice D3. Pokud se stavba uskuteční, výrazně zasáhne obyvatele Luk, a to jak v průběhu stavby, tak i  následným provozem dálnice.

Schůzka proběhla 12. března 2019  za účasti Osadního výboru Luka pod Medníkem, zástupců Osadního výboru Studené, starosty a tří zastupitelů města, dvou zástupců ŘSD a zástupce Pragoprojektu.

Největší obavy máme ze ztráty vody, neboť  dvoukilometrový tunel jakožto „megadren“ pravděpodobně zlikviduje  podzemní vody pod Panským vrchem, které zásobují studny v Lukách i  Studeném. Máme obavy i z hluku, který se bude šířit z mostu Sázava, a z provozu dálnice vůbec. Portál tunelu a napojení na most by  mělo být totiž  pouhých cca 500 m od návsi. V neposlední řadě naše  obavy pramení ze samotného  provozu staveniště.

Nic nového jsme se nedověděli, snad jen, že ŘSD informovalo o nadstandardním hydrogeologickém průzkumu.  Dále ŘSD přiznalo, že v poddolovaném území se voda může chovat jinak, než jak ukazovaly výsledky  vrtů z roku 2013, které však nebylyprovedeny v projektované trase tunelu. Pokud stavba zničí podzemní vody, není jasné kdo (ŘSD, město nebo někdo jiný), bude schopný dovést vodu včas do třetiny Luk, kam vodovod v současné době nevede.

K hluku z dálnice jsme se dověděli, že podle hlukové studie bude vše v normě, protože hlukovou studii zpracovala osvědčená firma (tatáž, která zpracovala i studii na Pražský okruh, který je kvůli překračovaným limitům nezkolaudovaný řadu let). Zástupce Pragoprojektu přiznal, že při vzdálenosti půl kilometru od vesnice bude hluk slyšet i přes ochranné valy.

Pokud jde o provoz staveniště, ocitneme se na řadu let v jeho centru včetně provozu betonárky a drtičky kamene. Jediná silnice, která vede do Luk se stane trasou těžkotonážních náklaďáků, které budou vyvážet zeminu z dvoukilometrového tunelu a přivážet materiál na stavbu kilometrového mostu!

Zápis z jednání je na  facebookových stránkách: https://www.facebook.com/osadni.vybor.luka.pod.mednikem.

Ilona Tietzová, Osadní výbor Luka pod Medníkem

Jílovská dálnice okem motoristy

Převzali jsme skvělý článek pana inženýra Otakara Šmída dlouholetého dopisovatele Jílovských novin s trochu jiným pohledem na téma dálnice D3.

Petr Barták 20. 11. 2018 ve Světě motorů zkoumá, proč vázne výstavba dálnice D3. Neopakuje mantru o škodičích, jimž je milejší křeček než lidé, ale odhaluje obludnost projektu. Cituje manažera AF-CityPlan Jiřího Landu, že zatímco na D1, z Prahy do Brna se podařilo výstavbě tunelů zcela vyhnout, na D3 kolem Jílového je „přetunelováno“, což způsobuje nejen horentní investiční náklady, ale i časté uzavírky kvůli údržbě a poruchám technologie, spojené s náhradními trasami tranzitní dopravy okolními obcemi (včetně Jílového).

My pak dodáváme ztrátu pramenů ve Svatováclavských lázních, Kamenných Vratech, Studeném a Lukách pod Medníkem. Vyskytnou se ovšem tací, kteří mluví o výhodách dálnice, která zkrátí cestu do Prahy. Nerad se opakuji, ale dálnice zkrátí (když nebude ucpaná) o 5 minut cestu k Jesenici a pak nastane plížení ku Praze, mnohem pomalejší než dnes. Pro pár lidí bude ovšem výhodou prodej pozemků pro velkosklady. A ještě si připomeňme, že v celém světě, když už tunel, tak pokud možno vodorovný, zatímco k jílovskému exitu vedou ze severu i jihu tunely s maximálním přípustným stoupáním!


Vraťme se však ke Světu motorů. Podle Lenky Rezkové, mluvčí ministerstva dopravy, jsou investiční náklady v cenách roku 2015 bez DPH:
Jesenice-Jílové u Prahy 12,6 miliardy korun
Jílové u Prahy-Hostěradice 8,8 miliardy korun
Hostěradice-Václavice 11,1 miliardy korun.


Po zkušenostech z Blanky a D8 lze k roku 2030 předpokládat sumy asi dvojnásobné, srovnatelné například se státním dluhem nebo církevními restitucemi. A evropské dotace v té době už nebudou. Řešení se nabízí, jak známo, hned dvě, dálnice D4 (na Budějovice přes Písek) a zkvalitnit silnici I/3 od D1 k Meznu, jak ŘSD již dlouho slibuje: Vystřídaný třípruh s mimoúrovňovými křižovatkami, obchvaty obcí a zastropením mezi Benešovem a Konopišťským parkem.

Otakar Šmíd

Co můžeme očekávat v souvislosti s prodejem bývalé nemocnice ?

Areál bývalé nemocnice v Jílovém, rozkládající se na pozemku přesahujícím 8000 m2, byl postaven v 60. letech a až do 80. let měl sloužit jako záložní nemocnice pro případ války, ke které nikdy nedošlo. Je obklopen rodinnými domy, pro něž rozhodně není kvůli rozlehlosti a zanedbanosti celého objektu dobrým sousedem. Správcem budovy z pověření ministerstva zdravotnictví byla Nemocnice Na Homolce, která se ji snažila posledních několik let zbavit prodejem. Nakonec se to po několika pokusech a výrazném snížení ceny podařilo. Novým majitelem se stala v loňském roce českobudějovická stavební firma Docotia. Člen představenstva této společnosti Ing. Jiří Malát představil na červnovém zasedání zastupitelstva města záměr přestavět budovu na bytový dům.

Do této fáze se může zdát všechno v pořádku, město se zbaví nejošklivější nefunkční budovy a postaví se přibližně 100 nových bytů.

 U tak zásadního zásahu do rozvoje obce má vedení města rozhodující slovo a určuje, co se na jeho území bude stavět a za jakých podmínek.  Je jeho povinností chránit veřejný zájem, dbát o potřeby svých občanů a předcházet případným negativním dopadům této výstavby na život obyvatelů. Spolu se zastupitelstvem města by mělo schválit taková kritéria, která budou vyhovovat potřebám obce, nastavit pravidla a požadavky na to, co by měl investor, který zde realizuje svůj zisk, odvést jako kompenzaci pro společenství občanů. Je zcela běžné, že se investoři podílejí na úhradě nákladů vyvolané realizací jejich záměrů. Může to být např. finanční příspěvek, či vybudování chybějící infrastruktury, stavba dětského hřiště apod.

  K tomuto účelu slouží v praxi tzv. smlouva o územním rozvoji  uzavíraná mezi obcí a investorem. Tuto smlouvu se doporučuje uzavřít v rané fázi přípravy projektu většinou po představení záměru investorem, případně ve stádiu podání návrhu na změnu územního plánu a po důkladné analýze dopadů realizace projektu, např. na veřejnou infrastrukturu, na život v obci apod. Pro jednání, která jsou zahájena později již nemá obec takový prostor a smlouva  většinou trpí řadou nedostatků.

  Je ale zcela nepochopitelné, že tento záměr vedení města podpořilo a schválilo pořízení změny územního plánu a následně pořízení regulačního plánu, aniž by předem byly s investorem smluvně dojednány podmínky, za jakých bude projekt uskutečněn.

Za Jílovsko pro lidi Zuzana Topiarzová

Alternativa D3

Město Jílové u Prahy se  dne  16. ledna stalo opět místem setkání příznivců Alternativy D3 a  odpůrců kontroverzního projektu středočeské dálnice D3. Účast předčila očekávání, nemalá část zájemců o informace se ani nedostala do plně obsazeného sálu kulturního centra.

Alternativa středočeské D3 je nezávislá iniciativa občanů, spolků a obcí. Odmítá v mnoha ohledech škodlivý projekt středočeské dálnice D3 a usiluje o urychlené řešení skutečných dopravních problémů v našem regionu na místo navyšování dopravní kapacity pro transevropský tranzit. Tato iniciativa hájí zájmy celého dotčeného území.

Vzhledem k obrovským rizikům  a vadám projektu dálnice, který ŘSD prosazuje, se mohou občané i obce obracet  na tuto iniciativu pro podporu a odbornou pomoc. Pokud chcete znát další podrobnosti, či máte-li nějaké otázky anebo se  necítíte k napsání oficiální námitky ve odpovídající formě, posílejte své podněty jakkoliv zformulované ještě před územním řízením na adresu info@alternativad3.cz – rádi se jimi budou zabývat a případné námitky  Vám  pomůžou  správně připravit. Odpovědi na otázky „Co může obec, spolek, vlastník dotčeného pozemku dělat proti SD3 ? “ najdete  zde : http://www.alternativad3.cz/podpora-pro-vas/.

Na setkání s Alternativou jsme se dozvěděli zásadní informace, cituji:

Obce, vlastníci pozemků a občané by neměli podléhat tlaku stavitelů a propagátorů středočeské části dálnice D3. Nic není ještě definitivně rozhodnuto! Zveme i vás, abyste se podíleli na rozhodování o území, v němž žijete. Věříme, že je v  naší moci tato řešení společně prosadit.

V současné době je před námi hlavní rozhodovací řízení a nejvýznamnější „bitva“, která pravděpodobně rozhodne – totiž řízení o umístění stavby (tzv. územní řízení)  Na toto řízení je třeba se důkladně připravit a proto budeme velice potřebovat vaši podporu.

Pokud byste chtěli  podpořit naší práci, můžete nám zaslat jakoukoliv finanční částkou na transparentní účet u Fio banky číslo: 2600996955/2010. Peníze využijeme především na služby právníků, odborné studie aj., abychom mohli co nejlépe doložit fakt, že projekt středočeské dálnice D3 je nesmysl, uměle vytvořená potřeba a velký tunel do veřejného rozpočtu!

Pro Jílovsko pro lidi  Zuzana Topiarzová  

Rozšíření sběrného dvoru

V nejbližších dnech bude rada města schvalovat projekt rozšíření sběrného dvoru, na který se bude čerpat dotace. Příprava probíhá ke škodě věci na poslední chvíli, jelikož se o dotaci musí zažádat nejpozději začátkem příštího roku. Právě proto bychom měli mít na zřeteli budoucí projekty. Pavel Hrabec informoval o možném problému kolize tohoto projektu s projektem revitalizace Svatováclavských Lázní vedoucího odboru životního prostředí pana Šauera, který na projektu pracuje. Upozornil ho na nutnost posunutí hranice pozemku sběrného dvoru o 3 metry od odvodňovací stružky vedoucí podél silnice č. 104 (ulice Šenflukova). Tím vznikne prostor pro stezku procházející prostorem Svatováclavských Lázní. Tato stezka pro pěší i cyklisty je stěžejní pro budoucí projekt revitalizace lokality Lázní a také pro napojení dalších výletních tras.

Jako náhradní řešení nám bylo navrhnuto zatrubnění odvodňovací stružky podél silnice a vybudování chodníku na jejím místě. Tento návrh považujeme za nevhodný a nepřijatelný. Byla by to zbytečné náklady i práce. Z hlediska využití lze chodník oproti stezce pro cyklisty využívat i jinak. Je to také místo, kde pramení z vodní nádrže Jílovský potok. Přepad z nádrže je zatrubněn do prostoru rozšířeného sběrného dvoru a mohl by být kratší cestou vyveden do zmíněné odvodňovací stružky.

Požádali jsme proto radu města o zapracovaní této žádosti do projektu rozšíření sběrného dvoru.

Porada zastupitelů 15. 10. 2018

15. 10. 2018 proběhla porada zastupitelů města s tímto výsledkem:

Na setkání zastupitelů města se jednalo především o rozpočtu města Jílového u Prahy, který byl částečně opozicí kritizován. Pavel Hrabec urgoval chybějící investice do připojených osad, především vodovody, kanalizace a také nepřipravenost projektů k řadě potřebných investic. Pavel rovněž upozornil na chybějící výhled investic na celé volební období.

Dále rada města schválila členy komisí. Za naši stranu vstoupil do Komise pro stavební a územní plán Ing. Filip Kebrt, předsedou této komise je JUDr. Michal Bernard. Do komise pro Životní prostředí usedla za naši stranu paní Libuše Holzbachová, předsedkyní komise se stala paní Lenka Skřivanová a v komisi Kulturní a školské usedne paní Michaela Závodná. Předsedou této komise se stal pan Viktor Švec.

Další termíny schůzí zastupitelstva jsou 17. 12. a 28. 1. od 18 hodin. Jsou veřejné, takže všichni občané mají možnost je navštívit. Ze čtyř uchazečů na funkci tajemníka byla vybrána jediná možná kandidátka, která nastoupí do svého úřadu od prosince 2018.

Rozpočet města musí být ještě do jeho schvalování na prosincovém zastupitelstvu upraven, jelikož jsme zasílali zastupitelům i radě následné žádosti o úpravu v rozpočtu města pro rok 2019:

  1. Zpracování dokumentace o stavu vodovodů, splaškové a dešťové kanalizace ve všech připojených osadách se stanovením možností rekonstrukcí sítí stávajících a možnostech vybudování sítí nových.
  2. Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci domu ,,Šmelcovna“.
  3. Zpracování projektové dokumentace pro revitalizaci lokality ,,V Lázních“.
  4. Zpracování projektové dokumentace na vodovodní přivaděč do Luk pod Medníkem (od Zlatého potoka k ,,Průhonu“, v délce cca 400 metrů, odhadem za 2 miliony Kč). Možnost čerpání dotace je totiž pouze do roku 2020! K získání dotace je nezbytné propojit vodovodní přivaděč s vodovodním řadem obce. Proto je potřeba
    zpracovat projekt a realizovat část vodovodu od hospody ,,U Holubů k ,,Průhonu“ k přivaděči.
  5. Stavba čekárny v Kamenných Vratech na autobusové zastávce ve směru na Jílové u Prahy.

Ustavující zasedání zastupitelstva 2018

Poslední říjnový den se konalo ustavující zasedání Zastupitelstva města Jílového u Prahy. Na programu bylo především složení slibu nových zastupitelů, volba starosty, místostarosty a členů rady města. Na funkci starosty byli navrženi dva kandidáti: Pavel Pešek (Volba pro město), který získal 8 hlasů a náš lídr Pavel Hrabec (Jílovsko pro lidi), jenž obdržel 6 hlasů a který se z etického hlediska předem vyloučil z hlasování o zvolení své osoby. Místostarostkou byla zvolena Ing. Věra Brejchová (Nezávislí Jílovska). Dalšími členy rady města byli zvoleni PaedDr. Květa Trčková (Volba pro město), MUDr. Šimon Kybal (Volba pro město) a Jiří Skřivánek (ODS). Dále byl ustanoven finanční a kontrolní výbor zastupitelstva města.

Předsedou finančního výboru byl zvolen Mgr. Jan Stachura (Strana Zelených) a za členy byli zvoleni Ilona Tietzová (Jílovsko pro lidi), RNDr. Bohuslav Kohoutek (ODS), Božena Mlejnková (ČSSD a Patrioti), Mgr. Jan Votava (STAN), Věra Dvořáková (Volba pro město) a Ing. Petr Fojtík (Nezávislí Jílovska).

Kontrolní výbor povede Pavel Hrabec (Jílovsko pro lidi) a dalšími členy budou Robert Bradáč (ČSSD a Patrioti), Ing. Ladislav Čmelík (STAN), Milan Mrkva (ODS), Ing. Miloslav Kožený (Nezávislí Jílovska), Ing. Jiří Smola (Volba pro město) a Ing. Veronika Olšovcová, Ph.D. (Strana Zelených).

Dále bylo potvrzeno zřízení komise stavební a pro územní plánování a komise kulturní a školská. Zástupci do těchto komisí se budou teprve volit. Naše sdružení „Jílovsko pro lidi“ dále navrhovalo ustanovení komise pro životní prostředí a komise pro dopravu. Rada města se těmito návrhy bude teprve zabývat.

A je po volbách!

Výsledky voleb nabízely možnost složení koalice za účasti našich třech zastupitelů. Hned od počátku jsme intenzivně jednali s dalšími šesti zastupiteli o vytvoření devítičlenné koalice. Společně jsme našli dostatek průniků ve volebních programech a vyjasnili si své postoje. Od první schůzky se jevili jako rozhodující zástupci Nezávislých Jílovska. Ti se rozhodovali mezi naší koalicí a koalicí s Volbou pro město, které dali nakonec přednost. Tím jsme se dostali do opozice, kde budeme hledat podporu napříč zastupitelstvem pro naplňování našeho volebního programu.

Vaše hlasy ve volbách nás zavazují k tomu, abychom byli důraznou a pracovitou opozicí. Náš program je naším cílem a tím je vzkvétající Jílovsko a spokojení obyvatelé.


Jak to vidí… Jiří Čapek

Jiří, jsi lékař s psychosomatickým zaměřením. Díky tomu vidíš příčiny nemocí dřív než si je pacient uvědomí. Má i naše město nějaké problémy, které stojí za to léčit?

  Psychosomatika, aspoň z mého pohledu, se týká mnohem více příběhu než jednoduché vazby příčina – následek. Když občas terapeut zahlédne domnělou příčinu nemoci, ještě vůbec to nemusí znamenat posun v uzdravování; nejdřív ta „příčina“ musí stonajícímu dávat smysl, zapadnout do jeho příběhu, do příběhu příznaku, stonající ji musí pojmenovat sám, aby to začalo fungovat – teprve pak se může rozhodnout, že s tím něco udělá, že se začne uzdravovat. Pozoruju, že k uzdravování zřídkakdy dojde po objevu „té“ příčiny, mnohem častěji se uzdravujeme, když ovlivníme (často nepatrně) několik menších příčinek, které stojí vzájemně provázané jakoby v kruhu nebo spíš v prostorové síti. Jinými slovy úzdrava nastává nejsnáze, když podnikneme několik dílčích změn na úrovni cirkulární kauzality. Ale to léčení stejně nastává z člověka samého, ne z terapeuta, ten je nanejvýš průvodcem, pomocníkem při stavbě jakéhosi mostu od nemoci ke zdraví.

  Promiň, musel jsem se tady trochu zdržet, aby psychosomatika nebyla chápána jako způsob „my víme vše nejlíp“, jako nějaká zázračná jasnovidná všespásná okamžitá technika. Je to obyčejná cesta k sobě samému – někdy snadná a jasná, někdy klopotná; protože každý jsme jedinečný.

  Vidět příčinu neduhu ještě nemusí znamenat, že zvolíme správné řešení. Chci říci, že optimální řešení se musí zrodit. Zespodu. Zevnitř ven. K tomu je potřeba nejdřív otěhotnět; tedy dopřát klid, čas, prostor, podporu a komunikovat. A ti pečující, autority (terapeuti, vláda, úředníci, učitelé…) tomu můžou přispět nejlépe tak, že pro to zajistí podmínky. (Úzdrava, hojení, léčení není nic jiného než mobilisace vlastních zdrojů za více či méně vhodných podmínek.) Často to vidíme, jak nějaké nepochybně dobře míněné rozhodnutí dopadne, když ho uděláme svrchu, z moci autority, když nepočkáme, až se zrodí poté, co jsme nastavili podmínky. Typicky jsou to od stolu načrtnuté a vydlážděné chodníky v parcích, místo aby si je lidi nejdřív do trávníku vyšlapali sami a dláždilo se definitivně dle jejich vůle. Protože oni si je lidé stejně vyšlapou podle svého, jen to v tom prvním případě bude vypadat hloupě a hnusně, protože to vyšlapané bude vedle nepoužívaného a zbytečně vydlážděného. A to bych bral jako příměr pro další oblasti. Lidi si volí dle svého gusta. A dobrá vláda se pozná podle toho, že většině spíš neškodí a spíš buduje dobré podmínky.

  Jestli má naše město problémy? Jistě. Leccos každý z nás považuje za hloupé, nemotorné, diletantské, nedotažené, obtěžující. S tím lze pracovat. Ale též je třeba počítat s tím, že v určité míře takové věci budeme potkávat při jakékoli městské vládě. Mně jde spíš o to, abychom si ujasnili, jaké podmínky pro jaký život na Jílovsku chceme. Zajímá mě ale i ta mlčící většina. Chybí mi tu hledání způsobů a nástrojů, jak slyšet ty, co z nejrůznějších důvodů slyšet nebývají. Nelíbí se mi, když hlasitá menšina překřičí a prosadí řešení, s kterým pak většina nesouhlasí. Chybí mi tu odpovědnost vůči těm, co už tu žijí, co už svým předchozím příchodem jisté podmínky zvolili. Podle mého se některé věci vylučují. Nemůžeme chtít zároveň prostupnou krajinu, v noci temnou oblohu a během nerušeného spánku otevřené okno a přitom chtít být za pár hodin u Jadranu a nabo na Baltu nebo zároveň snít iluzi, že budu vlastním vozem v Praze dříve než za hodinu. Tedy chtít to můžeme, ale reálné to není.

Autor fotografie: Adam Čapek

  Moji rodiče se na Jílovsku usadili kvůli krajině a kvůli čistému vzduchu; tedy taky kvůli práci a kvůli vstřícnosti místních lidí a venkovskému rázu Radlíku, ale ty první dvě věci byly jakousi podmínkou, nezbytností pro život. A i já volím a oceňuju podmínky pro život a pro zdraví. A ty jsou jasné. Ze široka vzato: voda, vzduch, světlo, země. Tedy minimum prachu, minimum hluku, inverse bez smogu, ve dne slunce a déšť, v noci tma a hvězdy, prostupná krajina, stromy, zádržky vody, blízko řeka i les a ideálně v zimě sníh na běžky…

  A co ve městě tedy léčit? Asi nejdřív bych léčil komunikaci lidí s centrem. Zaměřil bych se na aktivní zájem radnice o názory občanů. Zřídil bych nějakou zeď nářků. Kamennou i elektronickou. A nářky lidí bych se zabýval.

Ve svém volném čase působíš v mnoha místních spolcích a setkáváš se s dalšími aktivními lidmi. Jaké jsou jejich přání a tužby, které by Jílové obohatily?

  Velký potenciál je právě v občanské společnosti. Když město nastaví podmínky a vhodně podpoří spolky, pak taková spolupráce dokáže uspořit nemalé komunální prostředky. Ve spolcích je ta iniciativa. A často je v nich i ochota konat obecné blaho. Třeba jílovští okrašlovači mají velký pracovní potenciál a výsledky jsou i vidět.  (Tedy úklid před Normou je trošku sisyfovská práce. 🙂 ) Dobrovolnická práce má mnoho přesahů, ten hlavní spatřuju v tom, že uděláme-li něco vlastníma rukama, víc nám na tom záleží, oceňujeme pak i další podobnou práci pro obec, jsme spokojenější a snadněji hledáme řešení.

  Konkrétní přání a tužby lidí jsem zatím nesbíral. Ale hodně souzním s obnovením nádrže pod Svatováclavskými lázněmi. Bývalo to fajn koupaliště. (Navíc k tomu místu mám i jakési citové pouto, jako sedmiletý jsem se tam topil a přežil jsem díky Vráťovi, nápadníku mé nejstarší sestry, který mě vytáhl a vylil ze mě vodu.) Je to místo, na které by se mohla vypsat architektonická soutěž. Jednotlivé návrhy by mohli hodnotit přímo občané… Tady vidím prostor pro dobrovolnickou práci.

Autor fotografie: Adam Čapek

  Že město dosud není propojené pěšími stezkami třeba například s Lázněmi, s hřbitovem a s humny a lesy za nimi považuju za smutné. Nebo se těžko chápe, že v místech celkem obstojných slavně budujeme honosné chodníky, zatímco místa vyloženě chodecky nebezpečná zůstávají neřešená. Dobrou sítí pěších a cyklistických komunikací bychom totiž dali podmínky pro spoustu zdravých počinů. Vůbec bych Jílovsko viděl spíš jako oblast výjimečnou. Podle mě jsme na jakési křižovatce, kdy buď dovolíme, aby Jílové splynulo s okolím v přípražské aglomeraci, nebo se rozhodneme pro kontrast s ní.

Prozdradíš nám, co bychom si měli vzít z tvého životního motta: „Odpad je zdroj. Život je koloběh?“

  🙂  To není žádné životní motto. To je jen můj volební slogánek a inspirace. Ale jo, něco mého to vystihuje. Že jsem důsledný třídič a že jsem asi i tak vychovaný, aby toho po mně moc nezbylo; takový skautský nebo indiánský imperativ, že po tobě v krajině, když v ní žiješ, nezbude nic viditelného; má to v sobě i nějaké bezpečnostní rysy.

Autor fotografie: Adam Čapek

  Ale taky tím chci připomenout, že jsme součástí koloběhu, doplnit do systému kus pokory, že po nás samých toho moc nezbude, že si do hrobu nic nevezmeme, že mnohem víc patříme my do přírody, než že bychom jí měli panovat. Cykly a koloběhy jsou patrné ve všem živém i neživém, od potravního řetězce po biochemické pochody na úrovni buňky, od termodynamiky po duchovní nauky. Asi jsem to zvolil, když jsem hledal, co mě vede k pokoře. Nejvíc je to asi uvědomění si koloběhu. A pokory a respektu je podle mého ve veřejném rozhodování třeba.

  Že odpad je zdroj, je trochu banální tvrzení. Ale pro Jílové to zdroj vždycky byl. (Jak se s penězi z radlických skládek naložilo, je jinou otázkou.) Co se odpadového hospodářství města týče, mám představu velmi účinného, šetrného, pro občany finančně přitažlivého a sociálně rozvíjejícího systému. Lepší je peníze šetřit, lepší je nevozit tuny materiálu sem tam, je lepší zaměstnat místní lidi, je lepší postarat se, aby odpad byl pro lidi zdrojem, nikoli náklady navíc. Úplně bezplatné to nebude, ale nesrovnatelně vkusnější a inteligentnější rozhodně.