Vladimíre, povoláním jsi akademický malíř ? Kde čerpáš inspiraci pro své obrazy?
Jílovsko není mým rodným krajem, bydlím zde od roku 1997. Žije se mi tady s rodinou hezky a stále jsem okouzlen půvaby zdejší přírody. Rád chodím na Boží skálu, odkud se otevírají překrásné výhledy. Často vyrážím přes Hornopožárské lesy až do Týnce nad Sázavou. Těch míst v našem okolí je nespočet. Ocením například západ slunce nad vrchem Pepř, nebo řeku Sázavu v proměnách denních a ročních dob. Velkou inspiraci mi také poskytuje naše zahrada – kvetoucí tulipány, pivoňky, růže, šeříky, …
Tvoje postoje vypovídají o vztahu k místu, kde žiješ. Čeho bychom si měli vážit a jaké téma považuješ momentálně za zásadní ?
Neznám hezčí krajinu, než je ta naše česká. Její destrukce probíhá napříč celou republikou. Jako kdyby nestačily probíhající změny klimatu, které jsou z velké části způsobeny nepochybně vlivem člověka a mají zásadní dopad na ekosystémy. Pokud by došlo k výstavbě dálnice D3, byla by nenávratně narušena památná krajina Posázaví. Považoval bych za katastrofu, kdyby „dílo“ vytvářené miliardy let bylo zničeno. Tento skvost nemůžeme vyměnit za několik tun cementu!
Motto, se kterým kandiduješ za naše hnutí, zní: „Je čas na změnu, pomůžete nám ji prosadit?“ Co tím myslíš?
Je potřeba změnit způsob rozvoje města. Ten současný je velmi hektický a do budoucna neudržitelný. Vyvolává řadu velkých a rychlých investic do infrastruktury města. Znehodnocuje život lidí v přilehlých starších zástavbách i okolní krajinu. Navíc ze všeho profitují především developeři. Investice z rozpočtu musí být spravedlivěji rozdělovány mezi město a připojené osady. Osady zastoupené osadními výbory jsou často jen chudými příbuznými, které musí často několik roků žebrat i o malé investice. Na řadě míst chybí vodovod, jinde je v havarijním stavu a chybí i řešení likvidace splaškových vod.
Zlepšit by se měl i přístup vedení města a některých odborů úřadu k řešení žádostí občanů. Často jde o jednoduché záležitosti, u kterých chybí jen zájem a ochota. Dané slovo musí platit, je to základ důvěry a dobrých vztahů.
Více než dvacet roků se se zabýváš problematikou výstavby dálnice D3 a snažíš se zabránit její realizaci. Snažíš se také řešit dopravní problémy ve městě a nedostačující kapacitu parkovišť?
Chceme podpořit vybudování parkoviště na volné ploše za parkem u muzea. Je to v dosahu centra města a v parku se pořádá často řada kulturních akcí. Obě parkoviště na náměstí už kapacitou nestačí. Pro druhé nové parkoviště chceme dojednat s novým vlastníkem nemocnice odkoupení části pozemku, aby auta mohla parkovat kolmo k ulici 1. Máje. To využijí především lidé ze sídliště.
Většina lidí také ani neví, že je ohroženo parkování proti pneuservisu. Část zastupitelů města připouští změnu územního plánu ve prospěch výstavby domů na tomto pozemku. Dokonce k tomuto záměru byla zpracována předběžná studie. Naše sdružení nezávislých kandidátů Jílovsko pro lidi chce toto parkoviště zachovat, upravit jeho povrch i přilehlou zeleň.
Nabízíme také řešení způsobu parkování v lokalitě ,, Na Pískách“, kde budou moci zaparkovat nejen rodiče, kteří vezou děti do školky, ale také lidé jedoucí k lékařům a do lékárny. V rámci našeho volebního programu budeme podporovat zvýšení využívání veřejné hromadné dopravy a její zlepšování. Jsme ale realisté a vidíme, že množství aut parkujících ve městě stoupl. Ještě nějakou dobu potrvá, než se pro lidi stane pohodlnější a výhodnější hromadná doprava a aut ve městě začne ubývat.
Pavle, působíš osm roků jako opoziční zastupitel města a máš přehled o tom, co se za tu dobu udělalo a představu, co by se udělat mohlo. Co by to mělo být?
Je potřeba co nejdříve postavit novou tělocvičnu adekvátní velikosti pouze pro potřebu základní školy. Nikoliv velkou sportovní halu o jejíž výstavbu se pokoušelo současné vedení města. Kvůli této obrovské investici uvažovali i o zadlužení města. Po realizaci stavby školní tělocvičny by měla následovat rekonstrukce té staré. Chybou byla centralizace školství ve městě formou přístaveb. Celá lokalita přišla o svůj klid a doprava dětí do školy způsobuje kolaps.
V rámci nového územního plánu města najdeme nové klidné místo pro budovu mateřské školky a prvních tříd základní školy s možností alternativního školství. Podpoříme rekonstrukci městského domu ,,Šmelcovna“, jejímž přínosem bude větší sál pro kulturní akce lépe přístupný i pro starší občany. Zároveň tím město získá prostor pro vyřizování dalších administrativních úkonů a lepší zázemí pro pracovníky technického zabezpečení města. Pro větší bezpečnost chodců v našem městě budeme pokračovat i ve výstavbě nových chodníků.
Chceme revitalizovat zanedbaný prostor Lázní, který bude propojen chodníky, různými stezkami a opravenými cestami s dalšími odpočinkovými místy ve městě i okolí. Celý systém okruhů poskytne možnost relaxace jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Součástí odpočinkových míst by měli být i další herní prvky pro děti. V připojených osadách se zasadíme o vybudování nových vodovodů, dešťové kanalizace a řešení likvidace splaškových vod. Také o opravy komunikací a chodníků. Ve výčtu potřebného by se dalo dlouho pokračovat. Toto je jen malá ukázka, abyste si mohli udělat představu o našem přístupu k městu.
Jitko, o tobě je známo, že ti není jedno, co se kolem tebe děje. Jsi velmi energický člověk a představuješ “občanskou společnost“ v tom nejlepším slova smyslu. Čemu teď nejvíc věnuješ svůj čas?
Práce
Času mám málo, potřebovala bych ho více. Denně dojíždím
do zaměstnání do Prahy a tak mohu každý den posoudit problémy s dopravou. Někdy je to
opravdu výživné, pokud se stane cokoli na Pražském okruhu, tak se kompletně zastaví doprava jak na
dálnici, tak i na objízdných trasách. Při optimálním provozu
mi cesta do Prahy trvá 35 minut, pokud nastane
problém, tak i 1,5 hod.
Psi
Jak už to v životě chodí, bláznivým pejskařem jsem se stala náhodou. Psi jsou součástí naší rodiny a mají své potřeby a proto se jim snažím věnovat 2 – 3 hodiny denně. Procházíme se po nejhezčích místech v Posázaví, miluji Třestibok, Hadí skálu, Záhořanské údolí, Posázavskou stezku a osady kolem Sázavy.
Volejbal
V současné době si s letitými kamarády zahraji už pouze příležitostně. Ráda ale navštěvuji osadní turnaje v okolí, které se konají v úžasných lokalitách se skvělou atmosférou. Organizace těchto turnajů je postavena na dobrovolnosti a obětavosti. Kdo do těchto míst jednou zavítá, tak se pravidelně vrací. Jejich devizou je hlavně klid a překrásná příroda. Člověk tak má možnost v našem uspěchaném čase, vrátit se zpět o několik desítek let. Kde najde člověk skanzen vzdálený pouhých 30 km od Prahy?
O to víc mě mrzí, že se do záchrany tohoto území zapojují lidé z osad velmi sporadicky, anebo vůbec. Jezdí sem desítky let mnohdy do chat zděděných po svých předcích, a přitom jim tak málo záleží na zdejší krajině. Nezajímají se, zavřou se ve svých osadách, kde si žijí svůj osadní život. Informací mají všude dost, ale se záchranou této oblasti nám nepomáhají.
Dálnice D3
Dost času se věnuji osvětě v oblasti Luka pod Medníkem – Petrov – Kamenný Přívoz. Při procházkách se psy se potkávám zdejší obyvatele a turisty. Pokud je příležitost, tak je informuji o tom, co se v dané oblasti chystá. Mnoho lidí nic netuší o plánované výstavbě dálnice. Mnozí si myslí, že stavba je již rozhodnuta a nemá cenu se tím zabývat. S tímto názorem nesouhlasím a snažím se, ač jako „náplava“ chránit naši krajinu pro další generace. Často slýchám odpovědi typu: „Mě už to nezajímá, doufám, že se toho nedožiji, apod…“ Je naší povinností předat dětem, vnoučatům zachovalé prostředí k životu, která má nevyčíslitelnou přírodní hodnotu. Část Posázaví mezi Pikovicemi a Kamenným Přívozem patří k tomu nejkrásnějšímu, co znám a vůbec si nedovedu představit, že by toto údolí mělo být zničeno nesmyslnou stavbou D3, která se navíc do těchto míst vůbec nehodí a nepatří sem. I já jsem se kdysi o plánové dálnici dozvěděla náhodou, když jsem u řeky Sázavy potkala Pavla Hrabce, který vylepoval plakáty na akci „ Pouť krajinou, která možná nebude .“ Tato akce byla spojena s velmi poučnou besedou s Václavem Cílkem. Od té doby věnuji této činnosti většinu svého volného času. Bolí mě u srdce, kdykoli si jenom představím, že by nám nad hlavami ve výšce 108 metrů vysokého mostu duněla převážně tranzitní doprava. Dálnice doslova nasávají desítky tisíc aut navíc a lidé se ze svých domovů do Prahy za prací stejně dříve nedostanou.
Máš mnoho přátel a zajímavých známých. Jaké lidské vlastnosti považuješ v životě za důležité a které lidem v dnešní době schází?
To je celkem těžká otázka. V první řadě potřebuji
lidem věřit. Mám ráda lidi se smyslem pro humor. Obdivuji poctivou práci a
pracovitost. Ráda trávím čas s těmi, kteří mě někam posunou. Takové to plácání
o ničem, není pro mě. Vážím si
vlastností jako jsou skromnost, pokora, ohleduplnost a odhodlání sem tam
udělat něco nezištně pro druhé.
Člověk se rodí s určitou genetickou výbavou a každý z nás je jedinečný. Chápu život jako příležitost na
sobě pracovat. Sama mám spoustu chyb,
ale snažím se být lepším člověkem.
Změna je život. Přibliž nám, jakou změnu podle tvého názoru naše město a osady potřebují?
Nemám ráda plané sliby, kterých se nám v současné době dostává více, nežli bychom si přáli. Sama nejsem netečná k místu, kde žiji a proto považuji za důležité, aby se lidé o své obce začali starat a nenechávali rozhodnutí pouze na úřednících. Vidím velkou změnu v Lukách od té doby, co funguje osadní výbor. Opravily se silnice, vyčistily příkopy. Jsem jim za to vděčná. Nelíbí se mi naše „ Euronádraží“, nicméně zde máme alespoň dřevěnou zastávku ČD, namísto nějaké typizované.
Co ti v Lukách chybí a co vnímáš jako problém?
Chybí nám tu kanalizace, myslím si, že bychom si ji zasloužili. V celé oblasti je málo vody. Uvítala bych podporu zadržovaní vody v krajině a motivování obyvatel k šetrnosti.
Většinu života jsem nevlastnila automobil a velmi dobře si pamatuji na situace, kdy jsem byla závislá pouze na veřejné dopravě. Pro spoluobčany bez auta, či osoby starší, nemocné nebo žijící sami nastává s dopravou problém tehdy, když se například potřebují dostavit včas k lékaři, nebo si něco v dané době zařídit v Jílovém. To, co autem trvá 5 minut, je pro nemobilní občany záležitost na celé odpoledne. A každý si o pomoc říci neumí. Proto potřebujeme kvalitní dopravu pro obyvatele, ne pro tranzit a kamiony.
Chybí podpora místních firem a drobných živnostníků, například
pěstitelů ovoce a zeleniny, či producentů regionálních potravin.
Přála bych si chytrou vesnici, která bude v okrese Praha-západ tou „nej“. Potenciál tu rozhodně je!
Přát si můžeme ledacos a proto nezapomínejme, že úředník je
člověk, kterého si platíme ze svých daní a měl by dělat maximum pro lidi a
řádně hospodařit se svěřenými prostředky.
Trasa dálnice je vedena nevhodně a projekt je špatně
připraven, takže je neustále záplatován a představuje pro své okolí
značné hrozby.
K projektu SD3 chybí nezávislá ekonomická analýza, která by
posoudila její ekonomickou výhodnost a prokázala poměr nákladů a
přínosů.
SD3 je předražená. Interní situační zpráva ŘSD (2016) uvádí zcela odlišné ceny než PR výstupy v médiích.
Hrozí nám katastrofální sucho. Budovat obří stavbu, která
ohrozí místní zdroje půdy, pitné vody obcí a vodní i tepelný režim
krajiny, je naprosto nezodpovědné.
Stavba dálnice v navrhované trase je v příkrém rozporu s evropskou i českou legislativou zejm. v souvislosti s ochranou vod.
Obáváme se průtahů stavby, objížděk při nekončících
opravách, navyšování nákladů a zátěže okolí. Negativní důsledky ponesou
především místní obyvatelé. Nechvalně známá dálnice D8 (aj.) je vážné
varování.
Není jasné, jak si ŘSD poradí s komplikovanou stavbou v
náročném území, když i v rovinatém území Jihočeské D3 máme místo dálnice
stále jen nekonečné staveniště a dosud neexistují slibované obchvaty
obcí na silnici I/3 (tzv. Benešovské).
Projekt ohrožuje bezpečnost, kvalitu života a zdraví i ekonomické zájmy obyvatel nemalé části středočeského kraje.
Dopravní význam SD3 pro ČR je přeceňovaný. Dopravní spojení s
Jihočeským krajem celkem brzy zajistí dálnice D4, modernizovaná silnice
I/3 a železniční koridor.
Projekt SD3 nevyřeší dopravní problémy regionu, avšak bude indukovat další dopravní zátěž daného území i celé ČR.
Projekt SD3 je v mnoha ohledech zastaralý, nereflektuje současné ani budoucí potřeby lidí a limity území.
Projekt SD3 trpí řadou technických vad a při jeho projednávání v dotčených obcích se ukazují nesrovnalosti a rizika.
Dálnice pravděpodobně nebude dokončena před rokem 2030. Řešení dopravy v našem regionu nesnese odklad.
Zábor a znehodnocení soukromých a obecních pozemků.
Projekt nepodporuje principy udržitelné dopravy, zvyšuje kapacity pro kamionovou a osobní automobilovou dopravu a zvýší celkovou dopravní zátěž v širokém okolí.
Veřejný zájem na SD3 nebyl nikdy objektivně prokázán, ani
jeho nadřazenost ostatním veřejným zájmů, jako např. zdraví lidí,
kvalitní životní prostředí, ochrana vodních zdrojů aj.
Projekt přináší velká environmentální rizika: ohrožení
vodních zdrojů, narušení vodního a tepelného režimu krajiny, umocnění
dopadů katastrofálního sucha, půdní eroze aj.
Projekt představuje velkou hrozbu pro rekreační zázemí Pražanů – Posázaví.
Projekt ohrozí produkční podmínky zemědělství, lesnictví, rybníkářství a podpoří rozvoj půdní eroze.
Obhajoba dálnice je postavena na mýtech
Přečtěte si 6 hlavních mýtů o dálnici a argumenty, které je vyvrací:
„Už je rozhodnuto, že dálnice bude a kudy povede – musíte se s tím smířit“.
Věc je stále otevřená a je možné ji ovlivnit. Důležitá správní řízení
(územní, stavební aj.) ještě nezačala, je napadána platnost EIA, zdroje
financí nejsou k dispozici. Ev. stavbu plánuje ŘSD začít v roce 2024,
velmi pravděpodobně však tento termín nebude dodržen. Viz http://www.alternativad3.cz/?p=586
„Dálnice D3 vás přivede rychleji do Prahy“ Dálnice D3 do
Prahy nevede, má být připojena na dosud nedořešený a problematický okruh
u Jesenice, při čemž odtud odpovídající spojení s městem chybí. V
případě realizace SD3 = dopravní katastrofa. Proto nesmí být SD3
postavena dříve než obchvaty Benešova, Olbramovic a Miličína, nové MÚK a
zkapacitnění na I/3, které tuto silnici učiní průjezdnou a bezpečnou.
Viz http://www.alternativad3.cz/?p=530
„Dálnice vyřeší dopravní problémy regionu“. Dálnice
stávající problémy převážně neřeší a nové způsobí – je totiž řešením pro
tranzit. Zdejší dopravní problémy však souvisí s příměstskou dopravou,
cestní sítí uvnitř regionu a trestuhodně zanedbanou silnicí I/3. V
případě realizace dálnice by dopravní zátěž území ještě více vzrostla a
místní lidé schytali všechny negativní důsledky. Viz http://www.alternativad3.cz/?p=750
„S dálnicí přiteče voda“. Problémy s vodou se stavbou SD3
nekončí, ale začínají. Místo hospodaření a vodní soběstačnosti vnucuje
Krajský úřad a ŘSD obcím závislost na dodávkách, zvyšování vodního dluhu
v krajině a nákup vody. Dopustit, aby voda z krajiny mizela, dopustit
zničení zdrojů stavbou dálnice a pak vodu prodávat může být strategie,
jak lidi ovládat či vydírat. Viz http://www.alternativad3.cz/?p=650.
„Zkvalitnění života v regionu“. Dosud region profituje z
málo dotčené krajiny a turistického ruchu, což je však dálnicí ohroženo.
SD3 neuleví kraji hluku, emisí a stresu z dopravy, ale přispěje k
jejich plošnému zvýšení. SD3 totiž především nabídne cestu kamionům,
kterých se např. v Německu snaží zbavit a způsobí zamoření okolní
krajiny průmyslovými stavbami. Viz http://www.alternativad3.cz/?p=760 , http://www.alternativad3.cz/?p=756 ,
„Dálnice uleví přetíženým silnicím od dopravy“. Dálnice
naopak indukuje další dopravu: 60 – 90 % přidané kapacity se podle
expertních studií zaplní do 5 let. Okolní obce budou velmi tvrdě
zasaženy při uzávěrách dálnice, okolní silnice budou v prioritě údržby
až po dálnici. Sama realizace D3 je v nedohlednu, zatímco vážnější
problémy s již připraveným řešením jsou kvůli ní odsouvány. Viz např. http://www.auto-mat.cz/2015/08/udrzitelna-mobilita-23-dopravni-indukce-a-redukce
Projekt SD3 trpí řadou vad a nemůže naplnit očekávání příznivců
Nikde a nikým není zaručeno avizované převedení stávající zátěže ze silnice 1/3 (tzv. Benešovská) v případě existence dálnice. Dle
EIA (2010) je navíc SD3 projektována nepochopitelně na dopravní
kapacitu v r. 2030. Pokud očekáváme i nadále zvyšování intenzity dopravy
v čase, pak po uvedeném roce SD3 přestane kapacitně vyhovovat svému
účelu.
Odborná revize projektu SD3 odhalila řadu fatálních
technických vad. Např. nesoulad stavby s technickými předpisy, založení
pilířů mostu přes Sázavu v poddolovaném území, problémy s geotechnickým
průzkumem aj. Otázkou také je, zda stavbu, která byla schválená
v řízení EIA jako čtyřproudá rychlostní silnice pro rychlost 120 km/h
lze považovat za plnohodnotnou dálnici.
Projekt má nehospodárné a neprůhledné financování a
odčerpává tak značnou část prostředků, odborné kapacity i pozornosti od
menších, avšak mnohem potřebnějších dopravních staveb. Předražený
projekt SD3 zaplatí občané přispívající daněmi do státního rozpočtu, i
když většina z nich nebude jeho uživateli. Evropská unie pravděpodobně
tuto stavbu nebude financovat.
Náklady a ztráty významně převažují ev. zisky a přínosy dálnice.
Absurdně vysoká pořizovací cena (1 miliarda Kč / 1 km dálnice) tvoří
pouze jen asi jednu pětinu skutečných nákladů, které by byly vynaloženy
na provoz/údržbu/opravy v horizontu uvažovaných 100 let užívání
dálnice.
Výše investice na 60 km SD3 jsou uváděny účelově,
podle okolností. PR materiály KÚ a ŘSD uvádí v médiích nižší náklady než
interní situační zpráva ŘSD (2016). Zde uvedená cena je 60 mld. Kč a zpráva NKÚ
č. 10/2015 dokazuje, že při obdobných akcích ŘSD překračuje rozpočet
přibližně o 50 %. Jsou tak vysoko překročeny náklady srovnatelných
staveb v ČR i např. v Německu.
Důkladná studie nákladů a přínosů investice pro ČR,
resp. Středočeský kraj, resp. pro dotčený region zatím chybí. Je
nezbytně nutné její vypracování skutečně nezávislou institucí a na
základě aktuálních dat!
Špatná příprava a absurdní anachronismus středočeské D3:
projekt z 80. let, posouzení EIA na základě dat 1960-2010, územní a
další schvalovací řízení po roce 2018, plánovaná realizace 2024-28
(velmi pravděpodobně však po 2030!). Kontroverzní podklady, zdůvodňování
potřeby, sporné přínosy. Toto má být řešení pro potřeby ČR v
nadcházejících 100 letech (doba fungování dálnice)?
Alternativy jsou výrazně levnější, časově i technicky dostupnější.
Článěk je převzatý od spolku Alternativa D3, která stejně jako soudní znalci a Nejvyšší kontrolní úřad, upozorňuje na nespočet vážných chyb projektu D3.
Pracuješ jako paní učitelka na základní škole, za tu dobu jsi poznala mnoho dětí. Co si myslíš, že dětem v Jílovém nejvíce schází pro jejich vyžití?
V našem městě chybí komplexní plán týkající se
podpory rozvoje dětí. Ve spolupráci s rodiči a možná i zapojením
samotných dětí by se mohla vytipovat slabá místa, a tím tak zjistit
jejich přirozené potřeby. Je zde málo míst, kde by se děti cítily
příjemně a kde by prostředí zábavným interaktivním způsobem stimulovalo
jejich další rozvoj.
Je také velká škoda, že Umělecká škola v
Jílovém nemá dostatečnou kapacitu vyučujících a že zájem o výuku
mnohonásobně převyšuje nabídku.
Jsem aktivní člověk a pohyb je nedílnou součástí mého života. Dětem se naopak pohyb ze života vytrácí, dávají přednost počítačům, tabletům a chytrým telefonům. Pro rozšíření pohybových aktivit a zlepšení fyzické kondice dětí bych uvítala ve veřejném prostoru hřiště s herními prvky pro různé věkové kategorie, nejen pro ty nejmenší. Například horolezeckou stěnu. U stávajících hřištˇ postrádám jejich pravidelnou údržbu.
Na základní škole se věnuješ už deset let programu Ekoškola. Jak se program vyvíjí a co přináší dětem a jejich rodinám? Jaká je tvoje motivace pro práci ve školství?
Snažíme se vést žáky k odpovědnosti za stav životního prostředí. Učíme je, aby porozuměli dopadům své činnosti a současně s tím, jaké počínání je zodpovědné a šetrné. Poskytujeme jim dostatek informací o globálních problémech a jejich rodinám dostatek námětů v oblasti ekologie. Program se od počátku zabývá těmito tématy – ENERGIE, VODA, ODPADY a DOPRAVA. Každoročně rozšiřujeme výuku o další okruhy, nyní to jsou ŠETRNÁ SPOTŘEBA, BIODIVERZITA a KLIMATICKÉ ZMĚNY. Nejnovějším tématem je JÍDLO A SVĚT. Na 2. stupni přibyly žákům předměty jako jsou environmentální výchova a globální výchova. Na práci s dětmi v tomto projektu mě motivuje především možnost předávat to, čemu sama pevně věřím.
Razantní nárůst počtu dětí v Jílovém přináší radost i mnoho starostí. Jaké kroky by podle tebe měla radnice udělat, aby práce s dětmi ve škole a trávení volného času s rodiči přinášelo co nejvíce radosti?
Rozvoj našeho města úzce
související s výstavbou rodinných domů s sebou přináší potřebu rozvoje
městské infrastruktury, mimo jiné lepší dostupnosti škol. Některé obce
mají špatnou dopravní obslužnost (Luka, Studené). Domnívám se, že by
město mohlo pomoci mladým rodinám s dopravou dětí do škol zřízením tzv.
školního autobusu. Toto řešení by mělo dvojí efekt: řešení bezpečné
přepravy dětí do školních zařízení a snížení každodenních ranních
dopravních kolapsů v těchto lokalitách. Základní škola původně stála na
klidném místě. Plánovaná výstavba megalomanské sportovní haly by zabrala
další část školního pozemku a přivedla by další dopravu. Myslím si, že
pro potřeby školy by postačila rekonstrukce sokolovny anebo výstavba
odpovídající tělocvičny.
Ivo, s lidmi pracuješ bez tří let neuvěřitelných padesát let, což je velmi obdivuhodné. Co tě u této práce drží a čím tě naplňuje?
To, že
pracuji s lidmi, za to může naprogramování tohoto člověka v tomto životě. Každý
se narodí s nějakými předpoklady, což vůbec není náhoda, většina z nás není na
planetě Zemi ani poprvé, ani naposledy. Nikdy mě nenapadlo, že bych chtěl být
učitelem, stalo se to “náhodou.” Také “náhodou” jsem se na začátku dospělosti
setkal s Eduardem a Mílou Tomášovými, kteří měli chatu v Borku, a tam jsem za
nimi jezdil. To byli moji učitelé opravdového, hlubokého, nesobeckého života.
Mám je za svoje druhé rodiče. U nich jsem se “podruhé narodil” a v tomto
narození žiji dodnes, až do smrti. Byli to opravdoví Buddhové (Buddha = probuzený).
Jeden současný probuzený mladík Jeff Foster z Anglie napsal knížku s názvem:
Život beze středu – probuzení ze snu oddělenosti. Toto je můj život, podle
tohoto názvu knížky se snažím žít.
Určitě vidíš, jak se naše společnost mění. V čem se mění k lepšímu a v čem podle tebe k horšímu?
K lepšímu se mění, že stále víc lidí se začíná zajímat o “duchovní” sféru života. Je to tím, že již od malička jsou přesyceni hmotou, žijeme tady na západě v přepychu, tak jak lidé nikdy v minulosti nežili. A přesto často vůbec nejsme šťastní. Tohle neštěstí pak přivede člověka k sobě samému, začne hledat v sobě. Často ani neví, že k tomu nabádal Ježíš „království Boží je ve vás“. Buddha to vysvětloval (500 let před Ježíšem) přímo vědecky: „Je tu cosi nezrozeného, nepočatého, nestvořeného, nesloženého, bez čehož by nebylo všechno to zrozené, počaté, stvořené, složené.“ A učil lidi meditovat o tom, kdo a co doopravdy jsou.
K horšímu
se mění životní prostředí matky Země. Jsem z toho někdy hodně smutný, pak se
ale uklidním myšlenkou: Jestli lidé budou dále ničit životní prostor planety,
dojde časem k nějaké katastrofě, při které budou zničeni lidé. Vesmírný život
(můžeme tomu také říkat Pán Bůh) si s člověkem poradí. Komu není rady, tomu
není pomoci. Takže se vlastně celý život zabývám ekologií. Všem těm duchovním
věcem se dá také říci hlubinná ekologie.
V našem městě jsi založil mnoho zájmových skupin, co podle tebe aktivním lidem a dětem v našem městě chybí?
Nevím, co
komu chybí v Jílovém, mě nechybí nic. To neznamená, že by bylo všechno
dokonalé, ale když děláš, co můžeš, snažíš se žít s lidmi, s přírodou, s
vesmírem, zkrátka když žiješ na 100 % (anebo se o to alespoň ze všech sil
snažíš), nemáš čas zabývat se tím, co ti chybí. Spíše bych se zabýval tím, čeho
je nadbytek. Mně například bohatě stačil jeden obchoďák v Jílovém, dva jsou
podle mě zbytečné, ale jak je vidět, většina lidí si to pochvaluje. Kéž by byli
díky tomu doopravdy šťastnější. Jenže tak to nefunguje. Jak to říkal Eduard
Tomáš: „Není štěstí v žádném z předmětů tohoto světa. Je v nás.“
Počátkem roku 2018 jsem se jako členka OV Luka pod Medníkem zúčastnila na městském úřadě schůzky zastupitelů města Jílového se zástupci Ředitelství silnic a dálnic a Pragoprojektu. Od setkání jsem očekávala, že nás ŘSD seznámí s projektem dálnice D3, vysvětlí nám některé nesrovnalosti a rozptýlí moje pochybnosti a obavy. Nic z toho se nestalo. Skutečnosti, které jsem se dozvěděla mě ohromily.
Uvádím jen některé z nich.
Při výstavbě tunelu a mostu v Lukách budou k navážení materiálu používány stávající komunikace. Jsou to silnice vedoucí přes Radlík, okolo sušičky a do Luk, do nichž vede jediná existující příjezdová komunikace. Ta zde také končí, a není tak možná žádná objížďka.
V Lukách bude vystavěna betonárka a drtička kamene. Hluk, prach a otřesy nás budou provázet po celou dobu stavby dálnice D3.
Na dotaz, zda nezmizí podzemní voda, nám bylo řečeno, že podle hydrogeologického průzkumu… asi ne!?
Tento dokument ovšem není veřejný a ani na požádání nám nebylo umožněno do něj nahlédnout, tudíž si toto tvrzení nemůžeme ověřit. Rozsah a kvalitu hydrogeologického průzkumu dálnice D3 nebyl zástupce Pragoprojektu Ing. Strnad vysvětlit.
Kdyby došlo ke ztrátě vody ve studních, tak ŘSD přivede vodu pouze na okraj obce. Nemá povinnost vybudovat vodovodní řád, který v současnosti v některých částech Luk není. Stejné problémy ovšem čekají i další části Jílového.
Vybudování jižního obchvatu města není podmínkou zprovoznění dálnice D3. V praxi by to pak znamenalo, že při jakémkoli uzavření dálnice by veškerý provoz skončil v Jílovém na náměstí.
Občané by si měli položit otázku, zda tohle
chtějí.
V prázdninovém
vydání Jílovských novin nás radnice obšírně informovala o investicích
v právě končícím volebním období. Z pohledu občanů Luk pod Medníkem ,
a věřím, že i dalších připojených osad, je to velmi smutné čtení.
Radnice hospodařila s 61 miliony korun, navíc s dotacemi, které činily 49 milionů, tedy celkem se 110 miliony korun. Po sečtení objemu investičních akcí, které se během posledních 4 let uskutečnily v Lukách, jsme skončili na částce cca 3,4 mil. Kč bez dotací. Vzhledem k objemu peněz, které radnice proinvestovala je to celkem zanedbatelná částka. Jen výběr daní z nemovitostí činí každoročně v Lukách téměř 1 mil. Kč. Znamená to jediné, investice v Jílovém jdou na úkor ostatních osad, které jsou jen přívažkem a sem tam radnice něco utrousí, aby se neřeklo.
Apelujeme
proto na zdravý rozum občanů, aby v blížících se volbách neseděli doma a
přišli zvolit zastupitele, kteří za ně na radnici budou bojovat. Chceme přeci,
aby se v naší vesnici nezastavil čas. Máme totiž 21. století!!!
Ilonko, ty úspěšně podnikáš. Co by podle tebe nejvíce pomohlo živnostníkům v Jílovém a okolí?
Každý živnostník si v první řadě musí pomoci sám. Nikdo nemůže čekat, že mu město bude pomáhat. Ale jeho zákazníci, obchodní partneři a koneckonců i dodavatelé za ním jezdí a vidí… Zarostlé městské pozemky, betonové květináče na náměstí či opilce v parku. To opravdu nikomu zákazníky nepřitáhne.
Jsi nějakou dobu členkou osadního výboru, mají lidé v osadách nějaké problémy, které je třeba řešit?
Především do osad se neinvestuje. Město odmítá zveřejnit výdaje do jednotlivých osad. Mluvím za Luka pod Medníkem, kde se od revoluce neinvestovala téměř ani koruna. Za poslední volební období, kdy se vyměnil osadní výbor, se podařilo alespoň upravit náves, vybudovat kontejnerová stání a opravit části některých prašných cest. V části obce není vodovod, ten stávající kapacitně nestačí a je v dezolátním stavu. Jedna ulice je neprůjezdná a v části i neprůchodná, nemáme kanalizaci, nemáme chodníky, hřiště… Problémů je mnoho, peněz málo. Pokud vůbec existuje nějaká koncepce rozvoje Jílového, tak na Luka se v ní zapomnělo.
Napsala jsi, že věříš, že Jílové je dobré místo k žití, ale může být o dost lepší. Co by nám podle tvého názoru pomohlo?
Žijeme v krásném historickém městě, město, zdá se, neumí pracovat s vlastními penězi ani s dotacemi. Ale pro začátek by mi stačilo vyčistit okolí Svatováclavských lázní, vysekat okolí cest. Park osázet kvetoucími letničkami, nemožné betonové květináče na náměstí vyhodit anebo je osázet tak, aby nebyly vidět. Jílové u Prahy, Studené, Luka pod Medníkem i Borek potřebují v delším horizontu vyčistit a zprůchodnit cesty v okolí, aby se tam dalo jezdit na kolech, s kočárky či případně jen tak chodit. Stálo by to málo peněz a spousta lidí by byla nadšených.
Pokud máte na kandidátku Ilonu Tietzovou dotaz, pošlete nám jej na mail dotaz@jilovskoprolidi.cz nebo na náš FB profil.
Alternativa kontroverzní západní varianty středočeské D3 je stále ve hře, dává smysl a má oproti dálnici méně než poloviční rozpočet! Západní varianta má naprosto přemrštěné náklady (1 mld. na 1 km + vícepráce, na které si u ní musíme po zkušenostech s D8 dávat velký pozor) a její projekt trpí zásadními technickými vadami, jak nedávno potvrdili soudní znalci. ŘSD navíc postupuje netransparentně a dosud neexistuje nezávislá analýza návratnosti této obří investice.
V případě výstavby zasáhne dálnice do našich životů víc, než si dokážeme představit. Rozhodně není schválená, odklepnutá ani ve výstavbě. Proti této variantě je skoro polovina měst a obcí na trase. Věřit argumentu, který tvrdí, že nás dálnice zbaví husté dopravy, je naprosto bláhové. Město Jílové by bylo zatíženo mnohem více než nyní. Postaví se satelity, bytové domy, další obchodní centra a haly, ve kterých nebudou pracovat lidé, ale roboti. Stačí se zajet podívat do nedaleké Jesenice a Vestce. Stačí se zeptat místních, kteří by již nikdy nekývli na nabídku ŘSD na „prozatímní“ kruhový objezd, po kterém se jezdí dodnes. Díky případné dálnici bychom se dostali do ještě větších dopravních problémů a problémů s veřejnou dopravou. Tisícovky aut a kamionů by nám zničily ovzduší a klid. Nedej bože, aby se stala nehoda a auta se vydala Jílovým a okolními vesnicemi na „objízdnou trasu“.
Dálnice nikoho nepřivede do Prahy, ale naopak do nekonečné zácpy u Jesenice, na problematický okruh, který několikrát denně totálně zkolabuje. Nemůžeme nechat zničit poslední kousky přírody, které tu kolem sebe máme! Málo vody a katastrofické zničení lesů v naší zemi by nám mělo napovědět, že každý nezastavěný centimetr půdy a každý strom je pro nás mnohem cennější než dálnice, mosty a desetitisíce aut kousek za domem. Nenechme si nevratně zničit tak nádherné místo k životu pro sebe a své děti. Postavme se proti. Ještě máme čas.